Knihy Reného Goscinnyho (1926–1977) a kreslíře Jeana-Jacquesa Sempého (nar. 1932) o malém školáku Mikulášovi a jeho svérázných kamarádech začaly vycházet v roce 1959. Autor v nich vtipně v krátkých kapitolách popisuje příhody party kluků, kteří zažívají dětství v době, kdy maminky byly maminkami na plný úvazek, tatínkové hrdiny a živiteli rodin, hry pod širým nebem měly zelenou a fantazie dětí byla bez hranic. – Mikuláš má podezření, že maminka bude mít miminko. Nemá z toho radost, protože slyšel od spolužáka Jáchyma, kterému se narodil bratříček, že někteří rodiče odvedou staršího sourozence do lesa a nechají ho tam. A to se asi stalo, protože od té doby Jáchym chybí. Chlapec přemýšlí, jak takovému nebezpečí předejít, a rozhodne se dělat mamince pomyšlení. Má dobré kamarády, vždy ochotné pomoci; naneštěstí jejich dobře míněné skutky nikdy dobře nedopadnou. Chlapec tedy posléze usoudí, že nejlepší bude případně nechat zmizet (zatím neexistující) mimino, což se ukáže jako organizačně náročná a finančně nákladná akce. – Scenáristé nenásilně, vkusně a vtipně zakomponovali známé epizody z knihy do rámcového příběhu o nechtěném sourozenci. O komické momenty není nouze, pohled dětskýma očima na svět dospělých, na školu, kamarádství, sourozenectví pobaví i kouzlem „nechtěného“. Dobová atmosféra konce padesátých let je věrohodná, kostýmy a vybavení domácností patřičně staromilské, dabing vydařený. Dobře se pobaví dospělí i děti. Riskantní adaptace knihy, neodlučně spjaté se Sempého ilustracemi (vtipně připomenutými v úvodních titulcích), se vydařila...
